Má umělá inteligence smysl pro humor? Vtipy pochopí, ale vyprávět je neumí

Člověk: Umíš vysvětlovat vtipy?

AI: Ano, mohu pomoci vysvětlit význam nebo humor vtipů. Prosím, poskytněte mi vtip, který chcete vysvětlit.

Člověk: Dobře, jdeme na to: „Šli dva a prostřední upadl.“

AI: Vtip "Šli dva a prostřední upadl" je založen na slovní hře a absurditě situace. Obecně je předpokládáno, že pokud jdou dva lidé, neexistuje žádný "prostřední". Když se řekne, že "prostřední upadl", to vytváří nesmyslnou a tedy komickou představu. Humor spočívá v nečekaném porušení logického pořadí nebo očekávání.

Člověk: „Letí dvě stíhačky a jedna nestíhá.“

AI: Tento vtip také vychází ze slovní hry a absurdity situace. Stíhačka je název pro rychlý vojenský letoun. Vtip spočívá v tom, že "stíhačka" by měla být schopna "stíhat" díky své rychlosti a schopnostem. Avšak ve vtipu, když se řekne "jedna nestíhá", to znamená, že něco, co by mělo teoreticky vždy "stíhat", nějakým způsobem "nestíhá". Tento nesmyslný a paradoxní obrat vytváří humor.

Člověk: „Pepíček ještě neumí říct R a jde si do zverimexu pro vydru, která ale hrozně smrdí. Když vyjde z obchodu, zastaví ho dva policajti a ptají se ho: "Pepíčku, co to tady tak smrdí? " A Pepíček odpoví: "Vy dva!"“

AI: Tento vtip spočívá v slovní hře a v dětských výslovnostních chybách. Vtip vychází z faktu, že některé děti mají potíže s výslovností určitých hlásek, v tomto případě hlásky "r". Pepíček, hlavní postava vtipu, si koupí vydru, která hrozně smrdí. Když ho zastaví policajti a zeptají se ho, proč to tak smrdí, odpoví "Vy dva", protože neumí říct "r". To, že řekne "vy dva" místo "vydra", je komické, protože je to nečekaná a roztomilá chyba, kterou dělají některé děti. Jedná se o typ humoru, který využívá něžnosti a nevinnosti dětského chování a výslovnosti.

Člověk: „Přijde králíček do cukrárny a ptá se: "Máte mrkvovou zmrzlinu?" "Ne, tu bohužel nemáme." Takhle se to opakuje pět dní, a tak si prodavač řekne, že udělá králíčkovi radost a mrkvovou zmrzlinu mu objedná. Šestý den opět přijde králíček: "Máte mrkvovou zmrzlinu?" Prodavač mu radostně odpoví: "Ano, máme!" A králíček na to: "Ta je ale hnusná, co?"“

AI: Tento vtip je postaven na opakování a nečekaném zvratu. Začíná s králíčkem, který několik dní po sobě chodí do cukrárny a ptá se, zda mají mrkvovou zmrzlinu. Tento opakující se motiv může být již sám o sobě lehce komický, protože králíček je neobvyklý zákazník a mrkvová zmrzlina je neobvyklý požadavek. Prodavač se rozhodne udělat králíčkovi radost a objedná mrkvovou zmrzlinu. Vtip zde nastavuje očekávání, že králíček bude šťastný, když zjistí, že cukrárna nyní mrkvovou zmrzlinu má. Nicméně, závěrečná replika králíčka "Ta je ale hnusná, co?" je nečekaný zvrat, který porušuje naše očekávání a vytváří humor. Nejenže králíček nechce mrkvovou zmrzlinu, ale navíc ji označuje za hnusnou. To je v rozporu s tím, co bychom čekali po tolika dnech dotazování, a právě tento náhlý obrat vytváří smích.

Člověk: „Prochází se plavčík po Lipenské pláži, nuda, občas koukne na hladinu. Náhle přiloží hlásnou troubu k ústům a volá na jednu z lodí: "Devítko, devítko, jste za červenou bójí, vraťte se!" Vzápětí za ním doběhne kolega a povídá: "Co blbneš, vždyť máme lodě jen do osmičky!" Plavčík opět přiloží troubu k ústům a volá k jezeru: "Šestko, šestko, máte nějaké problémy?"

AI: Tento vtip je založen na nedorozumění a nečekaném zvratu. V první části vtipu plavčík křičí na "devítku", která je za červenou bójí. Vytváří to obraz plavčíka, který dělá svou práci a snaží se udržet pořádek na vodě. Poté jeho kolega přijde a informuje ho, že mají lodě jen do "osmičky". Tento moment je komický, protože odhaluje, že plavčík udělal chybu a křičel na lodě, které vůbec neexistují. Nakonec plavčík opět křičí, tentokrát na "šestku", a ptá se, zda mají nějaké problémy. Toto je vrchol vtipu, protože ukazuje, že plavčík stále nerozumí své chybě a pokračuje v absurdním chování. Vtip spočívá v nesmyslnosti a nečekaném chování plavčíka.

Člověk: Ne, ne. Pointa je jiná. Zkus to ještě jednou.

AI: Omlouvám se za nedorozumění. Po přečtení vtipu znovu chápu pointu lépe. Vtip je založen na slovní hře a nečekaném obratu. Když plavčík křičí na "devítku", která je za červenou bójí, myslíme si, že křičí na loď s číslem devět. Ale pak se dozvíme, že lodě jsou číslovány jen do osmi. To by mohlo naznačovat, že plavčík se spletl. Nicméně, závěr vtipu ukazuje, že to byla jiná loď - "šestka" - která je ve skutečnosti v problémech. Devítka, kterou plavčík viděl, byla ve skutečnosti šestka, která se převrátila (číslo 6 se při převrácení vizuálně mění na číslo 9). Tento nečekaný obrat tvoří pointu vtipu.

Člověk: „Mravenec a slon se jdou koupat, slon už je ve vodě a mravenec na něj volá: "Slone vylez!" "Proč?" "No vylez!" Slon se vyhrabe na břeh: "Co je?" "Ale nic, chtěl jsem jen vidět, jestli nemáš moje plavky."“

AI: Tento vtip je založen na absurditě a nečekaných rozměrech. Mravenec a slon jsou dvě zvířata, která jsou velmi odlišná co do velikosti, takže představa, že by mohli sdílet stejný pár plavek, je zcela nerealistická a směšná. Navíc je humorné, že malý mravenec má autoritu nad obrovským slonem a může ho přimět, aby vyšel z vody jen proto, aby zkontroloval, zda nemá jeho plavky. Toto je typ vtipu, který využívá absurdity a nadsázky pro vytvoření humoru.

Člověk: „Víš proč kohout nejí vajíčka? Protože je nesnáší.“

AI: Tento vtip je založen na dvojsmyslu slova "nesnáší". V češtině "nesnáší" může mít dva významy - může znamenat "nevydržet" něco nebo někoho (nenávidět, nemít rád) nebo může znamenat "klást vejce" (v kontextu ptáků). Vtip tedy spočívá v tom, že když se zeptáte, proč kohout nejí vajíčka, očekává se, že odpověď bude něco jako "protože je nemá rád" (používá první význam slova "nesnáší"). Místo toho je odpověď "protože je nesnáší" - což je nečekané, protože ve skutečnosti kohouti nekladou vejce (tj. používá se druhý význam slova "nesnáší"). Tento náhlý a neočekávaný významový posun je to, co vytváří humor vtipu.

Člověk: Dobrá, zkus teď vymyslet podobný vtip.

AI: Jistě, mohu vytvořit podobný vtip, který je založen na slovním dvojsmyslu.

Víš, proč pes nejí párky? Protože je nemůže "štěkat".

V tomto vtipu se využívá slovní hříčka mezi slovy "jíst" a "štěkat", což jsou běžné činnosti pro psa. Ale v kontextu tohoto vtipu, "štěkat" je použito v neobvyklém smyslu jako "jíst". Tento neočekávaný významový posun je to, co vytváří humor vtipu.

Člověk: To z pohledu člověka nebylo moc vtipné. Zkus to znovu.

AI: Omlouvám se za předchozí pokus, zkusím to znovu.

Víš, proč se lampa nikdy nezapne na světlo? Protože se sama "rozsvítí".

V tomto vtipu se využívá hra s významem slova "rozsvítit". Ve většině kontextů "rozsvítit" znamená "zapnout světlo". Nicméně v kontextu tohoto vtipu je "rozsvítit" použito v jiném smyslu - jako schopnost lampy se sama "rozsvítit" neboli "zapnout". Tento neočekávaný významový posun je to, co vytváří humor vtipu.

Člověk: Také se moc nesměji. Ještě jeden pokus.

AI: Omlouvám se za předchozí pokusy, je těžké překonat klasické vtípky. Ale zkouším to znovu.

Víš proč telefon vždy zavolá domů? Protože má "linku".

V tomto vtipu je slovo "linka" použito ve dvojím smyslu - v kontextu telefonu, "linka" může odkazovat na telefonní linku (tedy spojení), ale ve vtipu je použito v kontextu "cesty domů". Tento neočekávaný významový posun vytváří humor.

Člověk: Pořád to není ono. Zkus vymyslet vtip o slonovi a mravenci.

AI: Děkuji za vaši trpělivost. Někdy může být výzva přijít s dobrým vtipem na požádání. Zkouším to znovu s vtipem o slonovi a mravenci:

Víš, proč mravenec nikdy nepůjčuje slonovi svůj deštník? Protože slon ho vždy "roztrhá".

Tento vtip je založen na nadsázce a kontrastu mezi velikostí slona a mravence. Představa slona, který se pokouší použít deštník mravence, je sama o sobě komická kvůli velikostnímu rozdílu mezi těmito dvěma zvířaty. Slovo "roztrhá" vytváří humorný obrat, protože je to něco, co by se pravděpodobně stalo, pokud by slon skutečně pokusil použít tak malý deštník.

Člověk: Také se moc nesměji. Zkus ještě jeden o slonovi a mravenci.

AI: Omlouvám se za předchozí neúspěch a děkuji za vaši trpělivost. Zkouším to znovu:

Víš, proč mravenec nikdy nechodí na výlet se slonem? Protože se bojí, že by si slon "sednul".

Tento vtip je založen na nadsázce a kontrastu mezi velikostí slona a mravence. Představa slona, který se pokouší sednout a nechtěně zasáhne mravence, je komická kvůli velikostnímu rozdílu mezi těmito dvěma zvířaty. Navíc využívá situace, kdy je mravenec oprávněně opatrný kvůli fyzické nadvládě slona, což dodává další rozměr humoru.

Člověk: To už je o trošičku lepší. Ještě jeden vtip o slonovi a mravenci, prosím.

AI: Děkuji za vaši trpělivost. Zkusím to znovu:

Víš, proč slon nikdy nezapomene na narozeniny mravence? Protože má "sloní paměť".

Tento vtip je založen na běžné frázi "sloní paměť", která se obvykle používá k popisu někoho s výjimečně dobrým paměťovým úsilím. Zde je fráze použita doslova k popisu slona, který si pamatuje narozeniny mravence, což je neočekávaný a humorný obrat.

Člověk: To je skoro dobré! Není to úplně vtipné, ale je to chytré! Tak ještě jeden vtip o slonovi a mravenci, prosím.

AI: Rozumím, děkuji za vaši trpělivost. Zkouším to znovu:

Proč mravenec nikdy nebere slona na schůzky? Protože slon je vždy "středem pozornosti".

Tento vtip je založen na slovní hře a kontrastu mezi velikostí slona a mravence. "Středem pozornosti" je běžný výraz, který odkazuje na někoho nebo něco, co přitahuje nejvíce pozornosti. Ale v tomto kontextu, se "středem pozornosti" stává slon, což je vtipné kvůli jeho doslovné velikosti. Humor vyplývá z představy, že slon by zastínil jakékoliv jiné téma nebo činnost, což by z mravence udělalo nesmělého nebo přehlíženého partnera na schůzce.

Odpovědi byly vygenerovány umělou inteligencí (ChatGPT-4 od OpenAI). Před zveřejněním byl text zeditován novinářem-člověkem. V tomto případě se kvůli zachování autenticity jednalo jen o drobné jazykové úpravy.